|
|
ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV.HYPPOLITA VE ZNOJMĚ
Šikula, Martin ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Zadáním diplomního projektu je návrh nového areálu na Hradišti Sv. Hyppolita ve Znojmě. V současné době je část areálu ve vlastnictví Nadačního fondu Sv. Hyppolita, jež je organizací zabývající se archeologickým výzkumem v dané lokalitě. Cílem tedy bylo vytvoření nového kompaktního areálu, který by sloužil nejen k výzkumu, ale i prezentaci objevených artefaktů a v neposlední řadě i jako vyhledávaná turistická aktivita. Dále bylo požadováno, aby návrh doplnil stávající urbanistickou strukturu obce a vytvořil nové předpoklady pro rozvoj, dnes nefungujícího a ekonomicky neperspektivního území. K návrhu bylo přistoupeno jako k celkové asanaci části území obce, do které byly umístěny objekty musea, vědeckého pracoviště, sídla nadace a komerčního ubytování s možností stravování. Urbanistický návrh reaguje na stávající i historické souvislosti území a díky zapojení výrazných zelených prvků vytváří i rozlehlé klidové pobytové veřejné prostory.
|
|
|
ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV.HYPPOLITA VE ZNOJMĚ
Valíček, Petr ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Základním cílem je vytvořit funkční a důstojnou budovu muzea s provozy umožňujícími zkoumání, zpracování a deponování archeologických nálezů a jejich následnou prezentaci v poutavé stálé expozici. Aby byl zajištěn zájem a přísun návštěvníků i mimo téma historie a archeologie a zvýšil se turistický potenciál je areál doplněn o další provozy jako je wellness, restaurace a ubytování pro turisty. Celý areál by tak měl vytvořit nové centrum Znojma Hradište.
|
|
| |
|
|
Atlas vojenských újezdů v Česku
Hušnerová, Eliška ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Šára, Pavel (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je navrhnout a vytvořit tematický Atlas vojenských újezdů v Česku, včetně znakového klíče. Dílčím cílem je provedení analýzy znázornění vojenských újezdů na našem území na mapách Stabilního katastru, 3. vojenského mapování, leteckých snímcích z 50. let a současném ortofotu. Na začátku práce je provedena rešerše literatury zabývající se vojenskými újezdy, která je nezbytným východiskem pro tvorbu tematické části Atlasu vojenských újezdů v Česku. Následuje teoretická část, kde je uvedena definice vojenských újezdů a jejich vývoj na našem území. Součástí je také charakteristika fungujících vojenských újezdů Boletice, Březina, Hradiště a Libavá, zaměřená na historii a vývoj, přírodní podmínky a současné vojenské využití území. Další část je věnována analýze znázornění vojenských újezdů na starých mapách a leteckých snímcích. V praktické části práce je popsán metodický postup tvorby atlasu, který je následován diskuzí a závěrem, kde jsou shrnuty výsledky práce a jsou diskutována eventuální vylepšení a rozšíření. Klíčová slova: vojenský újezd, tematický atlas, tematická kartografie, ArcGIS
|
|
|
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu Marie Kusovská Abstrakt Práce se zabývá vojenským újezdem jako specifickým faktorem populačního vývoje mikroregionu. Jejím cílem je popsat a prokázat rozdílný vliv existujících a zrušených vojenských újezdů na demografické chování obyvatelstva obcí, ležících v těsném zázemí újezdů. Analýza probíhá v období 1995-2010 a zahrnuje pět současných vojenských újezdů: Boletice, Brdy, Březina, Hradiště a Libavá a tří zrušené: Mladá (dnešní obec Milovice), Ralsko a Dobrá Voda. Práce zkoumá vývoj počtu a struktury obyvatel, přirozený a mechanický pohyb obyvatelstva, včetně analýzy směrů migrací. Dochází ke zjištění, že obce Milovice a Ralsko se výrazně odlišují od ostatních území mladou věkovou strukturou, vysokou úrovní úhrnné plodnosti a intenzitou imigrace. V úrovni úmrtnosti nebyly vysledovány významné rozdíly. Ukazuje se tedy, že vojenský újezd lze považovat za determinant populačního vývoje daného mikroregionu, nicméně velmi záleží na způsobu vojenského využití újezdu a v případě zrušení také na budoucím civilním využití.
|
|
| |
|
|
Proměny sídelní struktury Hořovicka ve středověku
Taibl, Pavel ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Hasil, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je základní sídelně-historická charakteristika proměn sídelní struktury Hořovicka od 6. do 15. století. Důraz je kladen na archeologicky postižitelné proměny venkovského osídlení a sítě centrálních lokalit. Východiskem je vyhodnocení povrchových sběrů, geofyzikálního a detektorového průzkumu a archeologických odkryvů na středověkém sídlišti na katastru Suchomast (okr. Beroun), které se uskutečnily r. 2010. Vedle analýzy proměny sídelního areálu práce poskytuje základní představu o vývoji keramické produkce v tomto dosud málo poznaném regionu. Poznání širšího sídelního kontextu se opírá o rešerši dosavadních archeologických aktivit a analytických povrchových sběrů na vybraných plochách, do nichž byli zapojeni studenti ÚPA FF UK. Hodnocení písemných pramenů zčásti vychází z připravované práce dr. D. Kalhouse. Závěry studia jsou konfrontovány s dosavadní představou o proměnách venkovského osídlení v Českých zemích. Klíčová slova středověk, Hořovicko, sídelní struktura, sídliště, keramika, hradiště, středověká proměna
|
|
|
Příspěvek k počátkům Pražského hradu (doklady a proměny osídlení západního předhradí na místě dnešního tzv. Severního výběžku)
Hurajčíková, Veronika ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Frolík, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá počátky Pražského hradu. Hlavní pozornost je zde zaměřena především na bližší poznání vývoje osídlení na území původního západního předhradí, tedy plochy dnešního I., II. a IV. nádvoří. V souvislosti s tímto bylo hlavním cílem práce zpracovat výzkum, který v roce 1987 provedl v budově dnešního tzv. Severního výběžku mezi I. a IV. nádvořím Jan Frolík. Zkoumáno zde bylo celkem šest sond, v nichž byly zachyceny objekty a sídlištní vrstvy z období raného středověku. Zjištěné situace byly na základě stratigrafie (vzájemných superpozic objektů), popřípadě u sídlištních vrstev na základě keramiky, rozděleny do po sobě chronologicky jdoucích horizontů. Následná analýza keramického materiálu pak umožnila i jejich přesnější datování. Součástí práce je také zpracování a vyhodnocení ostatních archeologických nálezů, především kostěných artefaktů a zvířecích kostí. Výsledky výzkumu jsou v závěru práce zařazeny do kontextu vývoje tzv. západního předhradí a následně i do celkového vývoje dějin Pražského hradu, především jeho samotných počátků.
|
|
| |
|
|
Pravěké osídlení Levého Hradce
Vávrová, Barbora ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dobeš, Miroslav (oponent)
Předložená práce představuje výsledky zpracování výzkumu akropole Levého Hradce (okr. Praha-západ), který probíhal v letech 1940-1954 pod vedením Ivana Borkovského (ARÚ ČSAV v Praze). Hradiště je známo jako rané centrum přemyslovských Čech, nicméně bylo významně osídleno i v průběhu pravěku. Tyto nálezy však dosud nebyly zpracovány. Hlavním cílem práce byla identifikace pravěkých kultur na základě posouzení keramického souboru, zjištění rozsahu osídlení v jednotlivých obdobích pravěku a snaha o dataci jednotlivých fází opevnění na základě původní dokumentace v konfrontaci s dochovanými movitými nálezy. Proběhl pokus o identifikaci sídlištních objektů v dokumentaci a propojení nálezů s dokumentací.
|
host ::
RSS.